Kovářovic kobyla

Ten o kovářovic kobyle znáte? Já tedy až moc dobře. Jde to vidět hlavně zde na mém webu. Prostě mi nevyhovuje, takže bude potřeba posunout ho do roku 2016. Naučil jsem se spoustu věcí a nebojím se je použít!

Focení do šuplíku taky není úplně ono, takže se v brzké době můžete těšit na nové fotografie z posledních několika měsíců (těch měsíců bylo cca 10 :). Nebude jich nějak  závratně moc, ale o to lepší by mohly být.

Žiju. Fotím. Pořád mě to baví!

Proč jsem od Fuji neodešel?

Poslední dobou je moderní psát „proč jsem přešel k Fuji“. Já to trochu otočím – zamyslím se nad tím, proč jsem od Fuji neodešel.

Začalo to vlastně jako většina věcí, které jsem po čase hodnotil jako dobrý nápad – impulzivní experiment. Fotil jsem s Canonem 40D. Byl jsem naprosto spokojený s rychlostí fotoaparátu, jen ten šum a rozlišení po x letech prostě kulhaly za fotografickou omladinou. Proto jsem se rozhodl, že si koupím 70D. Během toho, se mi zároveň stále častěji objevovala potřeba kompaktního fotoaparátu na „denní nošení“ abych sebou pořád netahal těžké vybavení.

Jenže když kompakt, tak by to mělo dělat pěkné fotky a když pěkné fotky, mělo by to mít kvalitní optiku a když kvalitní optika.. jsem zase prakticky u zrcadlovky. Pak jsem někde zahlédl Fuji. Vypadá to jako klasika, ovládá se to taky docela intuitivně a přes redukci na to nasadím snad úplně vše. Kam to vedlo? Bazarová X-E1. Nejdříve jen tak pro legraci s Pentaconem 50/1.8.

*Cvak*

Po pár týdnech jsem fotil zrcadlovkou a cítil jsem se nesvůj – nakažený? Tlačítka jsou jinde, je to nějaké velké. Co se stalo?

*Cvak*

Naskytla se příležitost: Fujinon 18-55/2,8-4 za 7000? No sice mám Sigmu 18-35/1.8, ale není to zase tolik – vyzkouším a když tak prodám.

*Cvak*

Chybí tomu světelnost, ale rychlost je fajn a na stabilizaci se dobře zvyká. Světelnost. No v Žilině pán prodává Fujinon 35/1.4. Nechtěl jsem koupit něco jiného? Tělo od Canonu? No to chvíli počká, třeba Fuji stejně nakonec prodám i s těmi objektivy.

*Cvak*

Šikmá plocha. Lehkost. Barvy. Závislost. Rozprodej všeho (s logem Canon) co se doma našlo aby bylo „na matroš“.

*Cvak*

Člověk se pak přistihne, jak s mírně nepřítomným úsměvem odchází s novou X-T10 z obchodu na kterou se šel jen podívat. Pak nasazuje Fujinon 35/1.4 a domů volí tu nejdelší cestu aby si to pořádně vyzkoušel.

*Cvak*

Je zahákovaný. Není cesty zpět. Možná nějaká cesta je, ale proč ji hledat 😀 je tady tak pěkně, tiše a vše je barevné.

 

Ještě jedna vzpomínka: je to už pár let. Rozhodl jsem se pro svůj první digitální fotoaparát. Vybíral jsem dlouhou dobu a protože digitální zrcadlovky byli tehdy mastodonti s cenou vlastní váhy ve zlatě, vybral jsem Fujifilm S5600, který do dnešních dní funguje u přátel jako rodinný fotoaparát a i se svými 5Mpx dělá pěkné fotky. Takže zase zpátky u Fuji 🙂

Festivalová sezona za mnou, spousta focení přede mnou :)

Jelikož mám zase dva měsíce skluz v doplňování informací na blog, přibude toho teď najednou trochu více. Jak nadpis avizuje, minulý víkend jsem nafotil svůj poslední letošní Čistý festival. Nezahálel jsem ani mimo festivaly, ale než vše vytřídím, dovolím si malé shrnutí festivalové sezóny.

Pokud bych měl popsat dojmy, jaké z toho za těch pár měsíců mám, jsem za letošek několikrát příjemně překvapen a doufám, že na vás ta letní atmosféra festivalů dýchne z fotografií také. Počasí vycházelo snad „až moc dobře“ protože průměrná teplota na festivalech, které jsem fotil byla 30°C a více.

Technika to zvládla, fotograf většinou taky a využíval jsem zavlažování kdykoliv to jen šlo. Zde patří pochvala hlavně RfP Europe s jejich rozprašovači v areálu. Vzhledem k industriální oblasti a vražedným teplotám, kdy se vám boty lepí k podkladu, je sprška ve vodní mlze několikrát denně více než dobrý nápad.

Jediný trochu „prokletý“ festival byla benátská noc, kde mi zůstal zabouchnutý prst ve dveřích od dodávky, takže na něj prostě dobré vzpomínky mít nebudu 🙂 Výhoda je, že jsem si znovu v praxi ověřil ošetření vlastní ruky. Nevýhoda je černý nehet a dva dny v areálu s ovázaným vytaseným prostředníčkem na ruce, kterou jsem fotil. Naštěstí si to nikdo nebral osobně.

Bez dalších průpovídek odkazy na galerie čistého festivalu. Související články jsou pak v aktualitách na webu: http://cistyfestival.cz/archiv-novinek

Fingers UP 2015 – Mohelnice
http://cistyfestival.cz/foto/fingers-up-2015

Benátská 2015 – Vesec u Liberce
http://cistyfestival.cz/foto/benatska-2015

Colours of Ostrava 2015
http://cistyfestival.cz/foto/colours-of-ostrava-2015

Rock for People Europe – Plzeň
http://cistyfestival.cz/foto/rfpeurope2015

Díky všem z Čistého festivalu. Jak těm co mi to zase letos umožnili fotit, tak těm se kterými jsem trávil několik dní na stánku.
Snad jsem vás letos moc neštval 😀

Báječní muži na poruchových strojích

Přes drobné třenice prvního dne, jsem prakticky všechny problémy Pekelného DoDo úspěšně vyřešil. Žárovky vyměněny za 12V a to 2x21W, 1x10Wm takže DoDo svítí i při jízdě na plný plyn z kopce, jen to teď trochu natavilo kryt zadního světla 😀 hold hledání dokonalosti je delší cesta… 2-3 den tedy jsme tedy mohli jet krásně i večer.

Neštěstí nastalo až ke konci 3. dne v odpoledních hodinách. Oranžového ďábla dohnal věk a nejspíše se vysypala rozběhová spojka – náhradní díl jsme neměli a pořád to jelo, takže jsme to nechali tak. Když už se mašina rozjela, tak to fungovalo ok, ale něco jako neutrál už moc nezná. Dojeli jsme zbytek plánované trasy a na poslední 4. den jsme místo dalšího keškosběru naplánovali výlet na peklostrojích směr Kozodírky/Kozojedy/Kozojídky 🙂 s minimem přestávek, takže jsme stroje pěkně protáhli a jednou delší zastávkou v pivovaru Dětenice.

Cíl se totiž musí vybrat pořádný! Atmosféra výborná, jen k vlastní škodě jako drožkaři alkohol požívat nesmíme, takže vychlazený Birell a zpět do sedla.

Suchá statistika za den 2-4:

  • Najeto – 140km
  • Závady – DoDo: 0x, Ďábel: 1x (prokletá spojka)
  • Maximální dosažená rychlost – 46km/h 😀 a neptejte se, jak to Mirkovi vyšlo
  • Zničené žárovky – 0!
  • Kešky – 206ks
  • Vysmátí řidiči – zase dva 🙂 trasa vycházela poměrně pěkně mimo kopce, takže jsme nemuseli tolik „pádlovat“
  • Spatřených srnek – spousta. Většinou je vyděsil řev našich strojů tak, že naštěstí nedošlo ke kolizi a pozorovaly nás pěkně z dálky
  • Jeden kůň co šel domů, ale asi si zapomněl klíče
  • Kozodírky
  • Kozojedy
  • Kozojídky

Fotogalerie bez úprav, přesně tak jak to vylezlo z aparátu. Prostě není čas 🙁

Jak to hodnotím? Jel bych znovu hned 😀

Ve dvou v rytmu dvoutaktu na pekelných strojích

Člověk občas ani neví jak ty super a zdánlivě šílené nápady vznikají. Jsme kousek od českého ráje a proháníme tady slovenské stroje 🙂 jen by mě zajimalo, jestli tam nemají kopce bo jinak nevim kdo se chtěl lidem pomstít.

Suchá stastistika den 0 a den 1:

  • Najeto – 65km
  • Babetty položeny na zem – 3x (Mirek 2x, já 1x 🙂 )
  • Rozborka oranžového dábla – 30 minut (do nalezení vypínače světel)
  • Zničené žárovky – pekelné dodo žere benzín, olej a žárovky. Na 65km spotřeba 7ks a stejně nesvítí
  • Kopce – funěli jsme jak muži, tak stroje
  • Hospody – vesměs zavřeno
  • Kešky – 67ks (po servisu hold zahřívací den)
  • Sundaný výfuk – 3x (dodo)
  • Vysmátí řidiči – 2x
  • Pozornost okolí – 100 % (90 % vyvolal hluk, zbytek babetty)